Počítač a děti

Zdravím všechny.

Chtěl bych si popovídat o dětech které mají k dospozici počítač a jak na ně působí prostředí počítače a her, které hrají.

V první řadě, určitě jste slyšeli od někoho nebo jste mohli i vidět v televizi pořad o tzv. zlých hrách.

Je potřeba si uvědomit, že každá hra působí na každou osobu zcela rozdílným způsobem.

Někteří hrají hry aby si ulevili od každodenního života a někteří hrají jen tak.

Je dokázané, že hry pomáhají rozvíjet mozkovou činnost dětí, co se týče reakcí, myšlení, rychlostí myšlenkových pochodů, předpokládané reakce na určité podněty, ale také řešení složitých problémů do budoucna kdy budou dospělí.

Nepochybně jsou lidé, kteří hry odsuzují a přičítají jim zkaženost mnohých mladistvých. Pro ně je samozřejmé, že problémový mladistvý, který hraje například nějakou akční hru, ve které jsou používány zbraně, je ovlivněn hrou. Zamysleli se však někdy nad tím, proč tu hru hraje? Jak se chová jeho okolí, rodina, nebo kamarádi? Ne. Řeknou, že za jeho problémovost a aroganci, drzost, nebo vulgaritu, může hra. Ale není náhodou hra způsob, jak se takovýto mladistvý zklidní, či vybije svou zlost? Navíc akční hry mohou zlepšit reflexy. Hry nás mohou mnohému naučit, pokud chceme. Například multiplayerové hry (hry pro více hráčů) nám mohou zlepšit cizí jazyky, což rozhodně není špatně. Nebo nám mohou rozvíjet logické myšlení, schopnosti spolupráce a navázání vztahů.

Jsou případy, kdy dítě ve školce bodlo kamaráda nožem, ten spadl a zemřel na místě. Díte se divilo, proč nevstává, protože kamarád před započetím hry dostal dva životy.

Ano stalo se, ale za tohle nemůže počítačová hra. Za tohle může mozek dítěte, který to špatně vyhodnotil a dítě nebylo poučeno rodiči, že se jedná o virtuální realitu. „Dítěti můžete vysvětlit, že hra vpočítači je jenom jako a že to takhle nefunguje. Pokud je vaše dítěstarší, nebo zběhlé v hrách a zná některé pojmy, můžete mu říct, žeopravdový život je survival [servajvl] a život je tím pádem jenomjeden. A pak žádný respawn [rispón] / [respaun] není.“

To je jeden ze špatných příkladů, jak už jsem na začátku zmiňoval, na každého daná hra působí jinak a každý ji jinak chápe.

Nezakazujte dětem hry, děti si mají hrát, ale vysvětlete jim přesně, co můžou a co ne a vyřešíte tak mnohá nebezpečí do budoucna. Je třeba si tohle uvědomit.

Je mi 19 let a počítačových her jsem se něco nahrál, pro mě osobně nebyl problém hrát patnáct hodin denně i s kamarádem. Počítačové hry nejsou vždy špatné, ale nemůžete u nich trávit celý život, jinak se nikam nedostanete.

Ale v dnešní době je technologie na prvním místě a my se podle toho jen řídíme, jdeme s dobou.

Ovšem v zákoutí internetu číhají mnohá nebezpečí je třeba si to uvědomit, některé věci mohou být tak snadné a dostanete so do problémů o kterých se vám ani nezdálo v těch nejhorších snech.

Příští článek bude o Darkwebu neboli Deepwebu. To je totiž zakázaná a nelegální čáct internetu.

Napiště mi dolů do komentáře, co si o tom myslíte a zda-li máte také zkušenosti s hraním her.

Budu se tešit a děkuji za pozornost.

Vytvořil : Sony

#Články